﻿
&names=date,name,shortName|
*,"271. peruť Královského letectva","271. peruť RAF"|

&descriptions=date,text|*,"Jednotka byla poprvé vytvořena 22. června 1941 v Kyjevě ukrajinským velitelstvím GVF jako letecká skupina Civilní letecké flotily (GVF). Dne 24. června byla reorganizována na zvláštní letecký pluk GVF složený ze čtyř letek a od 28. června nesla název Kyjevská zvláštní letecká skupina Civilní letecké flotily (KOA GVF). Do jejího stavu bylo zařazeno 146 letounů ukrajinské GVF.
*,"271. peruť vznikla za první světové války 27. září 1918 na bývalé základně Royal Naval Air Service v Tarantu v jižní Itálii z 357., 358. a 367. roje. Její létající čluny Felixstowe F.3 a hydroplány Short 184 byly součástí 66. wingu Adriatic Group, letecké síly, která společně s hladinovými plavidly střežila výstup z Jaderského moře proti nepřátelským ponorkám vyrážejícím z rakousko-uherských přístavů do Středozemního moře. Peruť provozovala také odřad z Otranta a po skončení války byla 9. prosince 1918 rozpuštěna.
Za druhé světové války byla znovu vytvořena 1. května 1940 v Doncasteru v severní Anglii z 1680. roje jako dopravní jednotka. Byla vybavena hlavně letouny Harrow, ale měla také několik Bombayů a bývalých civilních dopravních letounů, včetně Ford Trimotor, H.P.42 a S.73. Po dosažení operační způsobilosti se v květnu a červnu podílela na evakuaci britských sil z Francie před německým postupem.
Od konce června 1940 následovalo dlouhé období přepravy pozemního personálu a vybavení perutí měnících základny. Dne 24. října dostala nový úkol, když převzala první ze dvou poštovních Albatrossů pro spojení mezi Británií a Islandem; tento odřad operoval z Wicku v severovýchodním Skotsku. Oba Albatrossy byly nakonec zničeny při nehodách během přistání v Reykjavíku, první roku 1941 a druhý v dubnu 1942. Odřad pak dostal Dominie, s nimiž až do začátku ledna 1944 dopravoval zásoby do odlehlých oblastí Skotska.
Když bylo 25. března 1943 vytvořeno RAF Transport Command, stala se 271. peruť jeho součástí a v srpnu začala nahrazovat Harrowy Dakotami. Jeden roj Harrowů, známý jako Sparrow Flight, zůstal zachován a jeho stroje byly přestavěny na letecké sanitky. S výjimkou těchto Harrowů byla peruť do ledna 1944 kompletně přezbrojena na Dakoty a následující měsíc se stala součástí 46. skupiny.
Koncem února 1944 se Dakoty přesunuly do Down Ampney v jihozápadní Anglii. V dalších měsících peruť cvičila s britskými výsadkovými jednotkami na invazi do Normandie a koncem dubna uskutečnila několik letů s letáky nad Francií. V pozdních hodinách 5. června táhlo sedm Dakot perutě do Francie kluzáky Horsa a dalších deset vezlo parašutisty pro zahájení operace Overlord. Večer 6. června, v Den D, táhlo dalších patnáct Dakot kluzáky k jejich přistávacím zónám ve Francii. Následující den utrpěla peruť první invazní ztráty, když jednu Dakotu sestřelila spojenecká lodní palba a druhá byla těžce poškozena a musela nouzově přistát v Anglii. V dalších měsících bojů ve Francii létaly Dakoty i Harrowy na předsunutá letiště, dopravovaly zásoby a odvážely raněné zpět do Anglie.
Začátkem září 1944 používal Sparrow Flight belgické letiště Evere jako předsunutou základnu pro evakuaci raněných do Anglie. První den operace Market Garden, 17. září, odvlekla peruť bez ztrát Horsy k Arnhemu. O dva dny později byly dva letouny sestřeleny a osm poškozeno protiletadlovou palbou. Jeden ze ztracených strojů pilotoval Flight Lieutenant David Lord, který posmrtně obdržel Viktoriin kříž za to, že navzdory silnému požáru motoru pokračoval v zásobovacím shozu. Další ztráty přišly 20. září, kdy německé stíhačky sestřelily tři Dakoty; byly to poslední ztráty perutě během Market Garden.
Sparrow Flight přišel 1. ledna 1945 o všechny dostupné letouny, když je němečtí stíhači během operace Bodenplatte zničili na zemi v Evere; zahynul také jeden mechanik. Osádky se následující den vrátily do Down Ampney a odřad byl následně znovu vybaven Harrowy.
Při překročení Rýna 24. března 1945 táhla 271. peruť dvanáct kluzáků k jejich přistávacím zónám při prvním a jediném vzdušném výsadku této operace. Po skončení války v Evropě pokračovala v dopravních letech na kontinent a přepravovala osvobozené válečné zajatce zpět do Anglie. Koncem srpna se přesunula do Odihamu a počátkem října do Broadwellu v jihozápadní Anglii, odkud začala přepravovat vojáky do Indie.
Po skončení dálkových letů do Indie se v roce 1946 soustředila na dopravní mise do evropských destinací, zejména na Gibraltar, Maltu a do Neapole. Dne 1. prosince 1946 byla rozpuštěna přečíslováním na 77. peruť."|
